Když jsme v roce 2018 se ségrou přemýšlely, kam společně vyrazit přes velikonoční volno, doputovaly jsme prstem po mapě až do Benátek. Vyhledávače letenek nám potvrdily, že se tam dostaneme a tak už nebylo proč váhat. Zabookovaly jsme letenky i ubytování a začaly odpočítávat dny do odletu.
Protože se obě shodneme na tom, že se nepotřebujeme tlačit v davech lidí, ale naopak chceme objevit (a ochutnat) takovou tu opravdovou atmosféru místa, kam zrovna jedeme, bylo plánování docela snadné. A podle toho vypadal i náš program. Aneb…
… co jsme neudělaly:
- nestály jsme nekonečnou frontu na náměstí svatého Marka (ale je fakt, že naskrz jsme ho prošly),
- neprojely se gondolou,
- v restauraci lapající nic netušící turisty jsme jedly jen jednou.
Ale naopak jsme toho spoustu zvládly:
- prošly jsme asi milijón (téměř) liduprázdných uliček a vyfotily (teda já) v nich asi milijón fotek,
- obědvaly aperol (a ne jen jednou),
- prošly kromě Benátek taky Murano, barevné Burano a Lido,
- pochutnávaly si na výborných místních „jednohubkách“ cicchetti přímo na břehu jednoho z kanálů,
- prošly se bosky po pláži a sesbíraly si pár mušlí a kamínků na památku,
- nastoupily na jednom konci Benátek na (pro jistotu) předposlední noční vaporetto, další zastávku z něj vystoupily kvůli focení a doufaly, že to poslední, které nás může převézt na druhý konec města, nám neujede (btw. stihly jsme ho),
- vyzkoušely jídla, u kterých jsme podle italského názvu vůbec nevěděly, co čekat,
- prošly si „neznámé“ Benátky s místní průvodkyní díky free walking tours,
- daly si pravé benátské rissoto,
- každé ráno vyzkoušely kávu a čerstvé pečivo v jiné pasticcerii,
- a odehnaly pár až moc přítulných Italů.
Jste připraveni na spoustu fotek úzkých kanálů a ještě užších uliček? Tak scrolujte dál. 🙂
>> Pokud jste se dostali až sem, napište mi, jak se Vám fotky líbily. Třeba na facebookovou stránku nebo klidně i mailem.